Den osmadvacátý

Dnes se mi vstávalo o něco lépe.

V noci totiž zase pršelo, ale tentokrát jsem opět nezmokl. Takže za mě super.

Ráno jsem posnídal, namazal všechny bolavé části těla — což v praxi znamená, že jsem se namazal skoro celý — sbalil si věci a rozloučil se s panem majitelem. Ještě jednou jsem mu poděkoval. Opravdu je to tu skvělé místo, takže pokud pojedete kolem, určitě se ve Vodním mlýně Wesselsky zastavte.

Pak už pomalu vyrážím šouravým krokem směrem do Oder.

Jdu podél řeky Odry. Včera, když jsem ji přecházel, byla docela vyschlá. Dnes po bouřce a nočním dešti vypadá mnohem lépe a vody v ní znatelně přibylo.

Přicházím do města Odry. Je to tu moc hezké, zaujala mě hlavně krásná historická hasičská zbrojnice. Pokračuji dál až k místním mokřadům. Jenže po deštích je všude mokrá tráva, takže jsem během chvíle promočený od kolen dolů.

Jdu dál a postupně procházím kolem trojice rybníků — Trněného, Travného a Emauzského. O chvíli později míjím také Vraženský rybník a rybník s názvem Cíp.

Pak podcházím dálnici D1 a pokračuji směrem do Vražného.

Odtud vede cesta po cyklostezce až do Jeseníku nad Odrou. Oběhnu Jesenický rybník a pokračuji přes louky do Bernartic nad Odrou.

Tady si dávám malou svačinu a pokračuji dál.

Nejprve po silnici, potom lesní cestou a nakonec přes louku, kde je moc hezké posezení s výhledem na kopec přede mnou. Na jeho vrcholu už vidím dnešní hlavní cíl — zříceninu hradu Starý Jičín.

Docházím do městečka Starý Jičín a odtud se vydávám vzhůru ke hradu.

Vstupuji dovnitř, kupuji si vstupenku do věže a jdu na vyhlídku. Výhled do kraje stojí za to. Po chvíli scházím dolů a dávám si oběd.

Tedy… „oběd“.

Namažu si rohlík Májkou, přidám müsli tyčinku, zapiju to vodou a zakončím kávou.

Stezkařská gastronomie v plné parádě.

Potom si ještě projdu samotnou zříceninu a vyrážím dál.

Za Starým Jičínem přecházím dálnici D48 a pokračuji směrem k Čertovu rybníku. Je tu spousta lidí, někteří se koupou, jiní odpočívají. Já ale pokračuji dál.

V lese je příjemněji než na otevřeném slunci. Cesta však stoupá do kopce, takže s povděkem vítám malé posezení na vrcholu. Doplňuji tekutiny a chvíli odpočívám.

Na hodinkách mám něco málo přes 30 kilometrů a do cíle dnešního dne zbývá asi pět kilometrů.

Po krátké pauze vyrážím dál směrem na Straník.

Jakmile do něj dojdu, volám na ubytování, aby věděli, že dorazím. Na noc opět hlásí déšť a vzhledem k tomu, že můj stan funguje spíš jako designový doplněk než ochrana proti lijáku, raději volím střechu nad hlavou.

Navíc mají ubytování přímo pro stezkaře a za velmi rozumnou cenu.

Všechno domlouvám a pokračuji dál do Hostašovic.

Do vesnice přicházím kolem 16:30 a moje první kroky vedou do hospůdky.

Objednávám si Birella… a hned poté i klasické pivo. Doplnit tekutiny je potřeba zodpovědně.

S majiteli ubytování jsme domluveni na 17:10, takže mi to vychází akorát.

Ubytuju se, dám si sprchu, natáhnu se na postel, pustím televizi…

…a mám pocit, že každou chvíli usnu.

Dnes jsem sice ušel „jen“ 36 kilometrů, ale úplně mi to stačilo. Začínám cítit únavu, která se za těch více než 800 kilometrů už pomalu nasčítala.

Zítra vyrážím vstříc Beskydům.

A na ty se opravdu těším.

Tak ahoj zítra, tentokrát už z Beskyd. 🥾⛰️🌲