Den devatenáctý

Ráno vstávám konečně trochu odpočatý.
Měl jsem objednanou snídani, takže vyrážím na ni v 8:15. Po včerejšku jsem se konečně dobře vyspal — a je to znát.

Nasnídám se, zabalím a po 9 vyrážím dál.

Dneska nasazuju docela svižné tempo. Jsem odpočatý, tak to šlape — nějakých 11 minut na kilometr, což je na moje poměry docela raketa. V Teplicích nad Metují dokoupím zásoby a hned pokračuju dál.

Jdu fakt svižně, skoro bez zastavení, a první pořádnou pauzu dávám až na Honském Špičáku. Rychlé občerstvení… a zase zpátky do tempa.

Zatím žádné velké výhledy, prostě „pracovní“ část dne.

To se ale mění, když dorazím na Strážnou horu. Pomalu mi dochází, že jsem v Broumovských skalách… a najednou se to začne otevírat.

První vyhlídky, první skály, soutěsky. Nahoru dolů, nahoru dolů — ale nádhera.

Dostávám se až na místo zvané Hvězda, kde je krásná kaplička se zajímavým tvarem. Tady potkávám i školní výlet, tak s nimi jdu kousek cesty. Mám to i s výkladem, takže taková bonusová exkurze.

Pak se naše cesty rozcházejí — oni jinam, já dál po své.

Procházím spoustu krásných zákoutí, vyhlídek, vidím i kamenné hřiby… prostě klasika Broumovska — a ve skvělém balení.

Pokračuju směrem na Machovskou Lhotu. Asi čtyři kilometry před cílem potkávám další stezkařku, která právě začíná svůj třídenní úsek. Chvíli si povídáme — moc milá holka — a pak pokračujeme každý svou cestou.

Do cíle už to mám jen kousek.

Do Machovské Lhoty dorazím něco po půl sedmé. Čeká na mě trail angel Petr.

Chvíli si povídáme, rozbalím stan… a pak ještě dlouho sedíme a bavíme se. Petr je skvělej — dal mi spoustu užitečných rad a tipů, takže mám zase o něco jasněji, co a jak dál.

Dnešní výkon: 34 kilometrů.

Večer zalezu do stanu… a konečně jedna noc bez deště.

A taky pořádný spánek.

Tak uvidíme, co přinese další den.

Dobrou.