Den druhý

Po noci strávené pod širákem se mi vůbec nechtělo vylézt ze spacáku.
Nakonec jsem se po ranní kávě vyhrabal až někdy kolem 8:30. Vyrazil jsem s elánem… a hned na začátku jsem zabloudil. Takže klasika — kilometr navíc.

No nic, teď už po správné cestě až na Vysoký kámen. Krásné místo, nahoře jsem si udělal kafe, chvíli se kochal a pak pokračoval dál.

Je docela teplo a začínám se potit úplně všude — včetně nohou. Což není dobré. Začínají se mi dělat puchýře. Au.

Dorazil jsem do vesničky Sněžné, kde jsem našel krásnou novou útulnu. Zavolal jsem paní správkyni a pustila mě dovnitř. Dal jsem si oběd, trochu si odpočinul a zalepil první puchýře. Naštěstí jsem si v Aši koupil gelové náplasti… i když teda jen jedno balení. To se ještě ukáže jako „skvělé rozhodnutí“.

Po krátké regeneraci vyrážím dál směrem na Kraslice. Je to tu hezké, ale nohy bolí. Jsem teprve v půlce, takže není na co čekat — musím máknout a jít dál.

Vylezl jsem strmý kopec až na Hradiště, nějakých 717 metrů. Pak pokračuju na Olověný vrch. Chtěl jsem se podívat na rozhlednu Bleiberg, ale je v rekonstrukci. Smůla.

Takže místo kochání lezu dolů po sjezdovce. Začínám cítit koleno… snad to bude dobrý. Puchýře přibývají, už to možná ani necítím — teda vím, že to bolí, ale nějak to ignoruju.

Škrábu se zase nahoru, tentokrát podél krásného Bublavského potůčku. Voda šumí, zurčí… prostě idylka. Našel jsem místo na doplnění vody, tak aspoň něco.

Podle aplikace by tu měl být někde přístřešek, tak to jdu zkusit — i když to zatím vypadá jen na nějakých 31 km dnes.

Docházím k přístřešku… a říkám si: tady fakt spát nebudu. Jdu dál. Měl by tu být ještě nějaký nouzový přístřešek.

Dorazím k němu… a zjišťuju, že tady se taky fakt nevyspím. Malé, úzké a stan se tu postavit nedá. Tak zase nic. Jdu dál.

Nakonec docházím na místo — jsem vlastně na Havaji. Tak co bych si stěžoval. Jenže ani tady to na spaní moc nevypadá, tak si říkám, že ještě kousek popojdu.

Podle hodinek dávám 35. kilometr a docházím na další rozcestí. Tady to balím. Stavím stan — komárů je všude mraky, takže dnes pod širákem fakt ne.

Dám si polévku, zalezu a končím.

To by bylo pro dnešek vše. Čau.