Před startem: D -7

Přípravy vrcholí a mně zbývá už jen posledních pár dní, než vyrazím. Pořídil jsem si letní sestřih – o dost kratší, než jsem zvyklý, ale na cestě to bude k nezaplacení, protože každodenní mytí vlasů prostě nepřipadá v úvahu. Na to, že startuju už za pár dní, jsem překvapivě v klidu. A to i přesto, že ještě nemám sbaleno. Klasicky zažívám ten paradox, že mám věcí vlastně málo, ale do batohu je v životě nemůžu narvat… znáte to.

Jídlo zatím moc vyřešené nemám. Tedy částečně – jistí to jedna štanglička Vysočiny, což je za mě ta nejvíc skladná a trvanlivá varianta na svačinu, oběd i večeři. Počítám, že v Aši něco dokoupím, ale bude záležet na tom, kolik místa mi v batohu zbude. Tahat s sebou ještě igelitku bokem je úplný nesmysl. Nervozita z toho, jestli to celé zvládnu, na mě padne asi až ve středu, protože ve čtvrtek už vyrážím na nejzápadnější bod republiky. Pokud půjde všechno podle plánu, dorazím na místo kolem šesté večer, dám si večeři, něco si přečtu, pokochám se okolím a půjdu spát.

Co jsem zapomněl a co naopak táhnu navíc, zjistím stejně až po cestě. Tak mi držte palce, ať to zvládnu!